Pálení čarodějnic je označení pro noc z 30. dubna na 1. května. Je to velmi starý a dodnes živý lidový svátek. Tuto noc se lidé schází u zapálených ohňů a slaví příchod jara. Na některých místech se staví májka.
Noc z 30. dubna na 1. května byla pokládána za magickou. Svátek se původně pravděpodobně slavil o úplňku, jenž byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků. Lidé mimo jiné věřili v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých se daly nalézt poklady. Hlavním cílem však byla oslava plodnosti.
Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Postupem času se z těchto ohňů stávalo tzv. "pálení čarodějnic". Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek, jindy se přes oheň skákalo, vše kvůli zajištění mládí a plodnosti.
K dodržení tradic si proto žáci 8. ročníku vymysleli soutěž o nejlepšího čaroděje a čarodějku. Po skončení soutěže bude vyhodnocen nejlepší čaroděj a čarodějka.
